Vítejte u dalšího nepravidelného pokračování laciných titulkových rýmů, tentokrát z pásma kleče a lišejníků…z našeho nejznámějšího a nejvýše položeného hercynského pohoří.
Špindlerův Mlýn je oblíbeným cílem řady českých celebrit, nastal tedy čas vyvézt mezi kopce i celebrity z Trnky. Hned první den po příjezdu (cesta linkovým autobusem byla klidná, část dětí nadopovaná kinedrylem po prezidentsku poklimbávala) jsme se ubytovali ve středisku Eljon, což je na poměry Špindlerova Mlýna spíše skromnější, ale útulný depandance. Po přidělení lůžek a lůžkovin a po lítém boji s prostěradly a zákeřnými povlaky sešli jsme se ve společné jídelně, abychom si porovnali svačiny a vzájemně si vysvětlili, co se během pobytu rozhodně odehrávat nebude a co je naopak žádoucí – již tradičně se představy pedagogů a žáků o 180 lišily, takže bylo potřeba je co nejdříve zkalibrovat.
„A jak dlouhý bude ten dnešní výlet? Já na dlouhé výlety moc nejsem,“ hlásí nejmenovaný nucený turista. A jelikož se jedná spíše o popocházení, pobíhání a seznamování se s okolím střediska, může se mu dostat ujištění, že tak akorát. Čtyři skupinky, čtyři fotky, čtyři výzvy. Najít podle obrázku špindlerovské pamětihodnosti a zanést je do mapy se nakonec ukáže jako nepříliš složitý úkol. Čtení mapy, rychlá orientace a pohyb v neznámém prostředí jsou ale prvotřídní pašerácké dovednosti, které budou při přechodu hranic s kontrabandem k nezaplacení. A pak ještě vše fotograficky zdokumentovat. Takže příště už s sebou Jana nemusí tahat tu proklatě těžkou zrcadlovku. Pokochejte se originálními fotonápady našich rychlých rot. „A to byl teda ten dnešní výlet? Tak to bylo docela krátký,“ mrmlá cestou do kopce nejmenovaný nespokojený turista, co není na dlouhý výlety.
K večeři se Jarka vytasí s pašeráckým gulášem, po kterém se jen zapráší. Během jídla nácvik ticha, což se bude v lesním podrostu taky hodit. Pro někoho předlouhých až nekonečných 15 minut. Služby do kuchyně ke dřezu a zbytek osazenstva k deníku a psacímu náčiní. Těsně před odchodem k večerní hygieně ještě rychlá rozcvička na sčítání a alou poslouchat večerní četbu – tentokrát rostlinopis krkonošských kopců. Osvojili jsme si nemálo odborných výrazů, namátkou bejlí, círy, koziště nebo šúvix.
A pak už jen dobrou noc! Zdar (či zmar?) kávovým zrnům!
Be the first to post a comment.